mám pocit, že budu-li stále něco dělat, nezačnu rodit. poněvadž badboy před hodinkou a půl odjel skládat do středních čech. cestou ještě osobákem mi volal z čska, že je tam totálně bílo, fouká vítr, a že to bude asi snová jízda. ironicky samozřejmě. náklaďáky dnes můžou na silnice první třídy a dálnice až od dvaadvaceti hodin, a v ten čas už má skládat ve škodovce. takže doma hledat, kudy pojede, aby to obsahovala jen silnice druhé a třetí třídy. tedy šoustky, jak my doma říkáme. zpátky už se mu pojede dobře, to už zákaz platit nebude. u nás ve městě platí obecné pravidlo, že hejtovat kamiony je super. ok, provoz je tu šílený. hlavní tah do polska. a nikomu z kamionů se nechce směrem na krkonoše nebo na ostravu, a tak to všechny spedice posílají přes nás. naše město už léta potřebuje obchvat, ale nedaří se vykoupit všechny pozemky, teprve letos byl schválen územní plán, a stejně to asi bude hardcore. město samotné je v ďolíku, kolem jsou kopce, takže vizualizace obchvatu vypadá jako bambilion přemostění, několikaúrovňové křižovatky, tunely. možná bude snazší a nakonec rychlejší, dostaví-li se dálnice d11 na trutnov, a pak už budou mít kamiony vůli a důvod jet tím směrem. takhle stojí dlouhé kolony skrze naše město. často už několik kilometrů před městem, a státní policie je nenechá vjet do města, dokud nepomine hlavní špička. obecně si ale myslím, že problém není v samotných kamionech, jako v samotných autech obecně. téměř každá domácnost má víc aut, než by se slušelo a patřilo. my jsme dva a máme také dvě auta. hrozný. já kvůli práci, protože sjíždím okres, to byl důvod, proč jsem si auto před sedmi lety kupovala. každý den jsem učila v minimálně dvou městech. badboy si koupil svoje auto letos na jaře, protože firma, pro kterou pracuje, sídlí ve vesničce cca dvacet kilometrů od nás vzdálené a spoje tam jsou komplikované. věřím, že si to umí každý takhle nějak odůvodnit, proč má v rodině víc než jedno auto. podstatou věci ovšem zůstává, že lidi prostě auty jezdí, a proto to u nás vypadá, jak to vypadá. to, že těch kamionů je fakt kotel, je věc druhá, na druhou stranu lidi chtějí mít zásobované supermarkety a hypermarkety, firmy a fabriky potřebují různé díly, palety nákladů, aby mohly fungovat dál. nejvíc na fb stránkách dění v našem městě vždy hejtují takoví primitivové, resp. řekla bych dámy aká mateřská avšak rozhodně néééé dovolená. směju se jim za gramatiku, nevědomost a hloupost. a vzhledem k tomu, že můj kluk náklaďák řídí, jeho pracovní doba je téměř nelimitovaná (ok, kotouče a karty se musí poslouchat), ale prostě udělá se někde pauza, vyspí se na parkovišti a jede dál. jsme rodina, chceme taky trávit nějaký čas spolu, a ne vždy je nám přáno, protože pro velká auta platí různé příkazy a zákazy. || každopádně jsem vlastně o tomhle vůbec psát nechtěla. spíš o tom, jak přijede mezi půlnocí a jednou ráno. a já nechci začít rodit bez něho, takže se tenhle večer bráním zuby-nehty. naši jsou navíc v praze, také přijedou až později, takže na telefonu je tentokráte jen moje sestra. a já chci, aby u toho byl on! a mám pocit, že budu-li se dívat na film, číst si, pít čaj, psát blog, brouzdat po internetu, nemůžu přece začít rodit. chachááá. mám dnes poslíčky silnější a intenzivnější než kdy předtím. tak ještě do jeho příjezdu, prosíííím. zítra a pozítří sice badboy řídí taky, ale snad jen kolem komína. a od středy až do konce roku je se mnou doma. || pečlivě si tu vybírám nějaký film od woodyho allena. dnes jsem si pustili odpoledne v posteli pelíšky, badboy k tomu naservíroval trošičku cukroví, uvařil nám čaj. a pak se mi svěřil s delikátní informací, že to linecký je tak boží, že tam brzy žádné nezbude. lol. || jééé, a ještě jsem nezapálila druhou svíčku. jdu na to. téra