středa 26. října 2016

někdy to nedává smysl.

zítra ráno vyrážíme. varšava. moc se těším. ale cestovní horečku nemám. dnešní den byl pracovně zkrácený. podzimní prázdniny. a jeden firemní kurz mi odpadl až během dne, tak jsem si zajela za taťkou a psím duem na chalupu, dali jsme si kafe, já vyštrachala v mrazáku pizzu. edici dodávající do británie. na chalupu je přivezl taťkův kamarád, který má firmu na výrobu pizzy a vyrábějí pizzy pro britský trh. britové musí mít kachní žaludek, anebo žijí bez žlučníku. jinak si neumím vysvětlit, jak může někdo pozřít počin, kde se dokola pizzy táhne v těstu párek, na pizze je mimo jiné hořčice a vysočina/poličan/klobása? jen, co jsem ji vyndala z trouby, se mi udělalo téměř mdlo, a tak jsem ji nebyla schopná pozřít. tfujtajxl. || s badboyem jsme objížděli rodinné hroby. on na tomhle hodně lpí. já to moc nedávám. zapálím svíčku a pak si utírám slzy. byla jsem zbytek odpoledne jak přejetá. ani poslední skvělý kurz nad kávou mě příliš nevzpružil. možná celkově decentní nervozita. už tři dny si barvím vlasy. tak dnes jsem to konečně vykonala. ještě si chci udělat manikýru, pobalit věci a dobře se na tu řídící štreku vyspat. badboy nám na snídani upekl bábovku, takže ráno se těším na svoje spolucestovatelky, protože ranní káva+sladkost jsou nezbytností, a pak už hurá. || nemusí všechno dávat smysl. a já tuhle cestu potřebuju. téra

Žádné komentáře :