člověk míní.

zítra se láme týden. mám za sebou dva poměrně náročné dny, ale nemůžu dávat ani jednu reklamaci, protože to všechno bylo hrozně super. dnes úplně dva nové individuály a nemůžu si to vynachválit. je to hodně obohacující i pro mě, protože obě studentky, byť naprosto odlišné věkové skupiny, byly úžasné. to je na mé práci to skvělé. rozmanitost. a mám kliku na skvělé studenty. za těch pár let jsem narazila opravdu jen párkrát a rychle jsem vycouvala. potřebuju si s člověkem sednout lidsky. jinak to je trápení. || mám rýmičku. takovou tu nemoc, kdy se třeba i umírá. v neděli jsem jela z hk, sic v kožené bundě, ale naboso v sandálkách. mám chycené i hlasivky, ale zatím jsem nikde nemusela zvedat hlas, takže v pohodě. případně mám ruku, abych děti zbila, takže pohoda, že jo. koupila jsem si na cesty krabici kapesníků a jsem vlastně v pohodě. nemocenské okénko odbyto. tak mám věk už. co jako? || skákla jsem v hk do fann parfumerie a ukořistila skvělou řasenku od gosh, která byla za hubičku. měli ji v akci do konce září za kilo. a je skvělá! vážně skvělá! dělá dokonalé řasy, má kartáček, který já vyžaduju a neštípou mě po ní oči. dokonce je mi sympatičtější ještě víc než obě moje krasavy od bourjois. a protože jsem se nenažraná, mám objednanou they´re real od benefitu. už jsem ji měla v miniatuře a chci ji vyzkoušet v plné verzi. || v neděli jsem byla v hk za jednou mojí studentkou v nemocnici. ale necítila se dobře, takže jsem jí dala jen pusu a knížku a zase vypadla. a bylo mi z toho ještě dlouho smutno. vlastně stále je. do toho jsme měli domluvené s ad, že dorazí a půjdeme na oběd. ale nejdřív zaspal, a pak mu ujel i další vlak. a pak se mi už nechtělo čekat v hk a jemu na nádraží v kh, takže jsem jela domů. prý a tobě nikdy neujel vlak? jenže já jezdím vlakem tak málo, že asi vážně ne. tohle podivuhodné přátelství je takové zvláštní. zase odpovídá tomu, co říká bárbí, seznámíš-li se s týpkem po dvacítce, nikdy nemůže být jen kamarád. on skřípe zubama, že jsem pořád s badboyem a já nechápu, proč nemůže existovat přátelství čisté jak ta lilie. haha. a když si to tak rekapituluju a přemílám o lidech kolem sebe, on je vážně skvělej člověk. narozdíl od těch, co jsem si myslela, že by mohli být opravdovými přáteli, mě nenechal v té největší schýze, kterou jsem před pár týdny měla. a i když se handrkujeme nad kupou věcí, stejně si rozumíme. akorát si myslím, že by se mi to jeho rádoby bohémství brzy zajedlo. prý jsem ujetá a mám si založit řád lidí, kteří mají řád a serou tím ostatní. ale mně to přijde naprosto normální. bez řádu se nedá úplně fungovat. i badboy má řád. naše soužití má řád. a já už si po těch letech na jednu stranu neumím představit, že bych to nějak měnila. neumím si představit, že bych kupovala vánoční stromeček s někým jiným, že bych řešila kupu věcí s někým jiným. || celé je to takové divné. v badboyovi cítím tu největší jistotu a oporu. je to moje kotva, můj přístav. ad je neskutečně charizmatický týpek, se kterým si můžu hodiny vyprávět, nenudím se a říkám si, že ví víc, než já. ale je nepolapitelný. už jednou mě vypekl. sic říká, že byl mladý a blbý. je to osm let stará historie, ale já jsem ostražitá a nezapomínám. a on se pak rozčiluje. || člověk by se asi neměl rozhodovat na základě chemie. proto se snažím stát pevně nohama na zemi a zůstávám v životě, který mám. téra