neděle 21. srpna 2016

stejně to byl cvok.

čtvrt na šest ráno, mně se už nechce příliš spát. měla bych si zvykat na režim, který mi od září začne. na druhou stranu to vypadá, že jednou týdně budu začínat v sedm, a jinak až od devíti, takže to jsou příznivé zprávy. možná fajn, že nebudu mít hektická ráda, navzdory tomu, že se domů dostanu poměrně pozdě. ale když ono to všechno vypadá tak skvěle! || ve čtvrtek jsem po několika týdnech naběhla do knihovny a napůjčila si skvělou kupu literatury, včetně dvou záležitostí týkající se fridy kahlo. jedna věc je její korespondence a deníky. na tohle miluju instagram. dostala jsem tam tenhle tip! a včera mi moje sis přivezla harry potter and the cursed child, což bude četba na neděli. || myslím, že můj byt má styl. velmi neotřelý styl. ad pravil, že všechny ty obrazy dohromady nedávají smysl. ale proč musí všechno v životě dávat smysl? přesto mě to uvrtalo do toho, že bych si nějakou reprodukci od některého z malířů nechala vytisknout na elasku a zapaspartovat. a tak jsme vybírali. a pak mi tenhle chef pochválil cuketovou polívku. prej jsem ti nechtěl říkat, že mi to nejspíš nebude chutnat, ale je fakt dobrá. haha, potěší. a teď mám v ledničce patizon a přemýšlím, jak s ním naložím. || v pátek mi nebylo tak nějak do skoku. seděla jsem s frídou u řeky na lavičce, četla jsem a rozjímala. do toho pan metař bílek z bílkovy ulice pracující pro město zametal vajgly a dvě důchodkyně se u něho zastavily se slovy tohle je opravdu nevděčná práce. děkujeme, že ji děláte. to ti mladí se pořád někde poflakují, vyhazují všechno kolem sebe. všichni tři stáli nade mnou a láteřili. já bez cigaret, jen slušně s literaturou! rozteklá řasenka. až jsem z toho doma usnula. a když jsem se probudila, badboy už byl v práci a ad u barbory. tak jsem šla s psím kámošem k mamuš na kafe a večer pak do baru. || ráno časná vstávačka. badboy na stavbu. já pro frgál na trh a před devátou jsem už byla u našich na chalupě. absence televize v mé domácnosti způsobuje nedostatečné sledování olympiády tenhle rok. a tak jsem se ve světnici stala velkou fanynkou srbských basketbalistů, řecké a novozélandské tyčkařky, mexického kladiváře, keňské vytrvalkyně a českých kajakářů. jela jsem do čska na jarmark v jedné uličce. potkala kupu svých studentů, mrkla k babiččině škole, užila si atmosféru bez košíku. s mamkou jsme si po cestě natrhaly jeřabiny. na chalupě jsem se cpala saláty, zabavila si dvě keramické nádoby na kosmetiku a jeden vážně starý hliněný hrnek na lipkrémy. koho zajímá bílá ikea? tssss. uvařila několik kafí a vydala se domů. badboy se z. na noc na ryby. já film žízeň po životě z roku 1956. má velmi slušné hodnocení na csfd, ale van gogh mi tam leze na nervy ještě víc než v knižní podobě. co kvituju, že téměř pětset stran knihy dokázali dát do necelých dvou hodin filmu. příroda natáčená v interiérech. to se mi zkrátka nelíbí. a stejně to byl cvok! téra

Žádné komentáře :