pátek 23. září 2016

call me maybe.

za chvíli vyrážím do aloisova města s bárbí na naši milou seanci. všechno probrat. předtím odvezu naši hluchou westičku zpátky k našim. mám tady své psí duo celé odpoledne. bílá slečna se mnou absolvovala cestu do dm, kde už mají novou značku trend it up, tak jsem ji chtěla okouknout. líbí se mi, že má moc hezké obaly. a ty ceny jsou taky velmi příjemné. s mejkapem počkám, až někde narazím na pár recenzí. ale opravdu tmavou rtěnku a lak jsem ukořistila. hned jsem ho nahodila na nehty, ale má na můj vkus ve finále moc perletě, na to já vůbec nejsem. rtěnka bude dobrá. nahromadilo se mi pár hezkých věcí. můj první stín od colourpop, který jsem ale ještě nezkusila, a nude lipstick od kylie, který je perfektní. nemá výdrž jako třeba thebalm nebo nyx, ale barva je zase něco úplně jiného, než na co jsem zvyklá. obvykle nosím právě výrazné rty, ale tohle je zase něco úplně jiného. a předevčírem mi přišel konturovací štětec. nemám s konturováním žádné zkušenosti, když vidím ty tutoriály na yt, neláká mě to, ale krásně si vykonturovat lícní kosti, to chci. || badboy jel dnes po noční se svým taťkou kamionem po republice, pak přijel a padl za vlast, a já jsem tady taková bezprizorní. proto se i těším, že půjdu mezi lidi. chybí mi ad, se kterým jsme si dali komunikační pauzu. asi. a to že mě zase přesvědčil o tom, že v jeho životě řád neexistuje. ještě že to tu nezná a nečte.|| navíc jsem se rozhodla, že je čas se zase vypravit do prahy. s kačkou se domlouváme už dlouho a gábora jsem ještě neviděla. a vůbec potřebuju trošku kultury, a vypustit nějaké myšlenky z hlavy. a koupit si kabelku. a tak. jsem hrozně marnivá. což si tady určitě nikdo nevšiml. jak by řekl ad, materialistická. a co jako? podle mě je materialismus něco úplně jiného. každý má ty definice nějaké jiné. who cares. || tak já jedu. téra

čtvrtek 22. září 2016

platformy mají svůj smysl.

tak si tak doma posmrkáváme a pokašláváme. badboy jde ještě dnes na poslední noční a pak budeme mít relax víkend. on po x týdnech nejde nikam pracovat a nechává si oba dva dny volné. chceme si užít našeho psího kluka. včera tomu bylo přesně pět let, co jsme si ho jako sedmitýdenního pišišvora přivezli domů. je to stále báječný fešák a kámoš. || pracovní týden hektický, ale skvělý. až je mi občas trapně, jak neustále básním o své práci. ale zrovna včera jsme s jednou skupinou zabrousili na téma motivace, a na konci jsem dostala dotaz, co motivuje mě a zda chodím vždy ráda učit. motivuje mě především to, že mě to fakt baví. miluju práci s lidmi. a hlavně tu svoji, kde musím i na sobě neustále pracovat a nezůstávat na jednom místě. finance jsou samozřejmě také hnacím motorem, protože kdyby za to nestály, asi bych možná seděla někde v kanceláři. ale na tom jsem nikdy nebyla naprogramovaná || včera ke mně dorazil večer z. na večerní kávu. a byl z toho príma večer. měla jsem i nějaký ten námět na přemýšlení, takže jsem šla spát dost pozdě. a ráno brzy vstávala. opravdový podzim. velká šála, vrstvení. radost. a nová nude rtěnka od kylie jenner. nejdřív jsem se té barvy trošku zalekla, ale je krásná, decentní a nenápadná. a hlavně drží jako přibitá. &&& lymfomasáž hned po ránu. usnula jsem. a pak se mi do té zimy nechtělo. ale kurz pro seniory byl dnes výživný a dost správný. pak dva dětské školkové. mám tam i letos pár zlobříků, ale bude to brý. s psím kámošem prochajda kolem řeky. pak jeden kurz u mě doma. vždycky tak neskutečně rychle uteče. || podzim jsem musela začít horkou vanou s eukalyptovým olejem. horkým čajem plným citronu. a rozhodnutím, že se musím vydat do prahy, abych si konečně koupila longchamp le pliage. || a i díky instagramu a fb přicházím na to, kolik mám ve svém okolí zajímavých a kvalitních lidí. a to se počítá! téra

úterý 20. září 2016

člověk míní.

zítra se láme týden. mám za sebou dva poměrně náročné dny, ale nemůžu dávat ani jednu reklamaci, protože to všechno bylo hrozně super. dnes úplně dva nové individuály a nemůžu si to vynachválit. je to hodně obohacující i pro mě, protože obě studentky, byť naprosto odlišné věkové skupiny, byly úžasné. to je na mé práci to skvělé. rozmanitost. a mám kliku na skvělé studenty. za těch pár let jsem narazila opravdu jen párkrát a rychle jsem vycouvala. potřebuju si s člověkem sednout lidsky. jinak to je trápení. || mám rýmičku. takovou tu nemoc, kdy se třeba i umírá. v neděli jsem jela z hk, sic v kožené bundě, ale naboso v sandálkách. mám chycené i hlasivky, ale zatím jsem nikde nemusela zvedat hlas, takže v pohodě. případně mám ruku, abych děti zbila, takže pohoda, že jo. koupila jsem si na cesty krabici kapesníků a jsem vlastně v pohodě. nemocenské okénko odbyto. tak mám věk už. co jako? || skákla jsem v hk do fann parfumerie a ukořistila skvělou řasenku od gosh, která byla za hubičku. měli ji v akci do konce září za kilo. a je skvělá! vážně skvělá! dělá dokonalé řasy, má kartáček, který já vyžaduju a neštípou mě po ní oči. dokonce je mi sympatičtější ještě víc než obě moje krasavy od bourjois. a protože jsem se nenažraná, mám objednanou they´re real od benefitu. už jsem ji měla v miniatuře a chci ji vyzkoušet v plné verzi. || v neděli jsem byla v hk za jednou mojí studentkou v nemocnici. ale necítila se dobře, takže jsem jí dala jen pusu a knížku a zase vypadla. a bylo mi z toho ještě dlouho smutno. vlastně stále je. do toho jsme měli domluvené s ad, že dorazí a půjdeme na oběd. ale nejdřív zaspal, a pak mu ujel i další vlak. a pak se mi už nechtělo čekat v hk a jemu na nádraží v kh, takže jsem jela domů. prý a tobě nikdy neujel vlak? jenže já jezdím vlakem tak málo, že asi vážně ne. tohle podivuhodné přátelství je takové zvláštní. zase odpovídá tomu, co říká bárbí, seznámíš-li se s týpkem po dvacítce, nikdy nemůže být jen kamarád. on skřípe zubama, že jsem pořád s badboyem a já nechápu, proč nemůže existovat přátelství čisté jak ta lilie. haha. a když si to tak rekapituluju a přemílám o lidech kolem sebe, on je vážně skvělej člověk. narozdíl od těch, co jsem si myslela, že by mohli být opravdovými přáteli, mě nenechal v té největší schýze, kterou jsem před pár týdny měla. a i když se handrkujeme nad kupou věcí, stejně si rozumíme. akorát si myslím, že by se mi to jeho rádoby bohémství brzy zajedlo. prý jsem ujetá a mám si založit řád lidí, kteří mají řád a serou tím ostatní. ale mně to přijde naprosto normální. bez řádu se nedá úplně fungovat. i badboy má řád. naše soužití má řád. a já už si po těch letech na jednu stranu neumím představit, že bych to nějak měnila. neumím si představit, že bych kupovala vánoční stromeček s někým jiným, že bych řešila kupu věcí s někým jiným. || celé je to takové divné. v badboyovi cítím tu největší jistotu a oporu. je to moje kotva, můj přístav. ad je neskutečně charizmatický týpek, se kterým si můžu hodiny vyprávět, nenudím se a říkám si, že ví víc, než já. ale je nepolapitelný. už jednou mě vypekl. sic říká, že byl mladý a blbý. je to osm let stará historie, ale já jsem ostražitá a nezapomínám. a on se pak rozčiluje. || člověk by se asi neměl rozhodovat na základě chemie. proto se snažím stát pevně nohama na zemi a zůstávám v životě, který mám. téra

sobota 17. září 2016

o rozteči aut nevím zhola nic

včerejší nejspíš poslední letní den jsem strávila na lymfo, prací, příjemným grilováním se svými studenty-seniory, a završila jsem to barem. v lékárně jsem si koupila olej od nuxe a dostala k tomu jako dárek kazetu s krémy.  pak jedna tak nějak smutná zpráva, tři kurzy jsem odučila s myšlenkami na jednu osobu, aby jí bylo zase dobře. u mamuš kafíčko, na dvoře za mnou vyběhla jedna studentka a obdarovala mě rozmarýnem. proběhla jsem rychle sprchou, opravila makeup, to vše v rekordních dvanácti minutách, a už jsem nabíraly mé dvě studentky-seniorky a jely jsme do aloisova grilovat. dům naší hostitelky měl fantastický interiér. je vyznavačka eklektického stylu jako já, takže jsem se tam cítila jako v pohádce. a zjistila jsem, kolik báječných věcí ještě doma nemám. || večer bar. nesmyslné konverzace, které mě tak unavovaly, že jsem šla v deset domů. a dnes opět sama doma. badboy ráno na školení k profesáku. já si pospala, a po o jsem vyrazila za taťkou na chalupu. zbrousila a natřela jsem si jednu židli. prohrabala skříně s informacemi o rodinných poměrech, abych se mohla pustit do práce. dát dohromady rodokmen. udělala si pár zápisků. našla své album, když jsem byla ještě minitéra a vrátila se domů. || zítra hk. napůl smutné. napůl milé. téra

neděle 11. září 2016

protože prostě proto.

až na mé emocionální výkyvy to byl přesto hezký víkend. v sobotu jsme si zašli s badboyem na oběd a pak jeli na krátkou procházku do polska, koupili si tam závitky a tatarák, obhlídla jsem stojan s kosmetikou v biedronce, ale nic mě nezaujalo. snad jen fakt, že tam mají dekorativku lirene, ale byly toho takové jeté zbytky, že jsem byla těžce rezistentní. a doma jsem nějak hrozně odpadla. badboy jel se z. na ryby a já cítila, že potřebuje na vzduch. sic jsem chtěla jet na špitál art s našima a sis, ale vyměnili jsme si hrozně nevybíravé zprávy s ad a usoudila jsem, že ho tam nepotřebuju potkat. večer jsme pak se sis&tonym vyrazili na zahrádku. sis zívala. badboy zíval. a my s tonym usoudili, že můžeme táhnout dál, protože jsme fresh. sis odjela, já přislíbila taxíka tonymu a badboy odešel domů. my se přesunuli do baru a pak jsme hodinku strávili na benzínce mezi dvěma městy, a hezky jsme si popovídali. ani jsme si neplivali vzájemně do půllitrů. doma jsem bděla a nechtělo se mi spát. a tak jsem usnula kolem třetí a o půl osmé už jsem byla vzhůru. || hrozně se mi nechtělo jen tak ležet. badboy spal a já dostala chuť jít ven. včera jsem si koupila epesní černou pouzdrovku se zipem odshora až dolů. a protože můj obvyklý úbor je monochromaticky černý, natáhla jsem černé tílko, černý rozpínací svetřík, vzala si sandálky na klínku, sluneční brýle, kabelku, knížku a vydala se k řece. asi není standardní, že by si takto oháklá osoba po deváté ráno u řeky četla, a tak vedle mě velmi záhy zaparkovala městská policie. nevím, na co čekali chlapci. trošku mi připadalo, že si myslí, že jsem kurva, co buď čeká na klienta nebo kurva, která právě shodila klienta do řeky. když neviděli žádnou plovoucí hlavu, nejspíš usoudili, že jsem opravdu jen dívčina, která si tam čte a odjeli hlídkovat jinam. já se pak přesunula do města s tím, že by se mi hodily obyč černé balerínky. ale uprostřed výpravy mi zavolala bárbí, takže jsem si sedla k soše na náměstí a hodinu jsme povídaly. a pak už oslava narozenin mojí nejmilejší a nejkrásnější sis. na chalupě. s padres a tonyho rodiči. zase jim byla sežrána doma kachna psem. tak poté jeli pro další. tu předchozí prý vezla moje sis na klíně domů. grilovali jsme, jedli báječné saláty a slíváky, pili kávu. a zase oba tondové bavili na můj účet. divný exemplář asi jsem. || a teď už prostě jen tak. těším se na další pracovní týden. jupijajou. téra

...

když něco chcete říct, a prostě to nejde. když je vaše já celek roztříštěný na malé kousky. když máte pocit, že otevřete-li oči, rozpláčete se. když to není jen pocit a vy se vážně rozpláčete. to je pocit, kdy se vám chce jen křičet. zoufalstvím. vzteky. zklamáním. téra